Všechno to začalo dost nevinně - odjezd na Basinfire 2007 byl dohodnutý s Bendžím asi týden dopředu, a on mohl klidně odjet do Německa. Až sem bylo vše OK. Mimochodem, víte jak vzniklo slovo OK? Já jo - za války za samostatnost psali prý vojáci po návratu na kasárna "0 Killed", zkráceně O.K. No to jen tak na okraj ;-) Každopádně den před hraním vypadla kapela, takže to vypadalo, že budeme hrát místo v15hod v 19hod, tuto informaci jsme předali Bendžímu a on se podle toho zařídil. A to tak, že svůj příjezd o pár hodin posunul v domnění, že všechno stíhá. Jenže člověk míní a osud (a v tomto případě pořadatel) mění - na 19hod se posunuli polští Hunter a my jsme tím pádem měli hrát v původní čas. Kdo zná Inu, tak ví, že jezdí buď na minutu přesně, častěji však s větším nebo menším zpožděním. Tak jsme přijeli na původně domluvený odjezd k Bendžímu a voláme (mobil nedostupný), zvoníme (zvonek nefunguje), křičíme až vylezla nějaká babička, která nás po 30 minutách dobývání Bendžího pankrácké pevnosti, pustila do baráku. Po dalším 10 minutovém bubnování na dveře Bendží konečně procitl ze svého cca 2 hodinového spánku, vytáhl špunty z uší a přivítal nás slovy: "Co je, ty vole?" Po krátkém vysvětlení časových přesunů řekl, ať mu dáme 15 minut. Ina mu čas na přípravu briskně zredukovala na minut pět. Při balení Bendžího fidlátek padl Inin zrak na španělku v rohu a následoval tento dialog:
Ina: "Bereš doufám španělu..."
Bendží: "Jakou španělu?"
Ina: "No tuhle, co ti tady stojí v rohu ! "
Bendží: "Tuhle?!" (mávne rukou směrem ke kytaře) "Se na ni podívej jak je rozladěná !!! "
Čímž nás oba dokonale odboural a mohlo se jet "nach Basin" ...
Žádné komentáře:
Okomentovat